380 Kč
Maltodextrin aneb jeho vliv v potravinách a doplňcích na zdraví
Maltodextrin je v potravinářském průmyslu používán jako plnidlo, zahušťovadlo nebo jako konzervant. Potravinám přináší vylepšení struktury, ale i chuti. Zároveň prodlužuje jako konzervant jejich životnost.
Je to sypká bílá látka, která je vyráběna ze škrobu. Nejčastěji z pšenice a kukuřice. Používá se také škrob z brambor nebo rýže. Výroba probíhá pomocí hydrolýzy, což je chemická reakce, která "rozbije" škrob na menší kousky (méně než 20 jednotek glukózy), které se pak lépe dostanou do krevního oběhu. U sportovců se z tohoto důvodu maltodextrin používá jako rychlý zdroj energie. Najdeme ho v podstatě ve všech sportovních drincích, proteinových tyčinkách nebo v náhražkách jídla.
Bezpečný či nikoliv?
Obecně lze maltodextrin považovat za bezpečnou látku, pokud se to s konzumací nepřehání. Jedná se o složitý sacharid (oligosacharid či polysacharid). Jeho škodlivost či bezpečnost je však dána způsobem výroby a zdrojem, z kterého pochází. Nejvíce se mu vyčítá vysoký glykemický index (při jeho požití se vyplaví velké množství inzulinu, což při dlouhodobém podávání může vést až k inzulinové rezistenci). Takže pravděpodobně zas až tolik bezpečná nebude.
Maltodextrin je v podstatě umělý cukr a najdeme ho téměř ve všech potravinách, které jsou tzv. průmyslově zpracované a nebo jsou tzv. sugar free. Maltodextrin se totiž nemusí označovat jako cukr (sacharóza). V podstatě nemá vůbec žádnou výživovou hodnotu, jedná se pouze o tzv. "prázdné kalorie".
Najdeme ho i v doplňcích stravy, kam se často přidává pro zlepšení struktury nebo barvy. Při kapslování se například používá proto, aby byla kapslovaná látky více sypká a v pohodě prošla průmyslovými stroji a nelepila se na ně. Lze kapslovat i bez této látky, ale je tam potřeba více lidské práce, což se pak projevuje na ceně.
Aby to bylo ještě komplikovanější, tak existuje tzv. rezistentní maltodextrin. Je také derivován ze škrobu, ale prochází dalším zpracováním, aby byl stravitelný. Ten neposkytuje žádnou energii a působí spíše jako vláknina. Bohužel není povinnost výrobců uvádět o jaký typ maltodextrinu se jedná. V doplňcích stravy se většinou používá tento, ale nelze to brát jako pravidlo.
Kdy se maltodextrinu úplně vyhnout
- Máte-li bezlepkovou dietu nebo intoleranci na lepek. V Evropě je maltodextrin nejčastěji vyráběn z pšenice. Sice je při výrobě odstraňován protein, který způsobuje příadnou alergickou reakci, ale stále může dojít ke křížené kontaminaci při výrobě.
- Trpíte-li chronickým zánětlivým onemocněním střev (např. Crohnova nemoc nebo Ulcerózní kolitida). Pravidelný příjem maltodextrinu ve stravě může zhoršovat stav střevní mikroflóry. Výzkumy na myších ukazují, že maltodextrin umožňuje růst především E.coli.
- Jste-li "curkovkář", tak se maltodextrinu vyhýbejte při pravidelné konzumaci. Naopak je dobré jej mít u sebe v případě hypoglykémie, ale na to stačí i obyčejný cukr.
- Držíte-li tzv. low carb diet, tedy dietu, kdy jsou eliminovány sacharidy.
Sečteno podtrženo
Maltodextrin v malých dávkách určitě škodlivý není. Každopádně není nutné jej pravidelně konzumovat, pokud se nejedná o tzv. resistentní maltodextrin, který může v doplňku stravy sloužit jako vláknina a prostředník pro trávení.
Užíváte-li nějaký doplněk stravy s obsahem maltodextrinu, vyžádejte si informace o zdroji a způsobu výroby. Dobrý výrobce by tuto informaci měl poskytnout.
Dalo by se říci, že kvalitní výrobci od používání maltodextrinu v doplňcích stravy ustupují.
