350 Kč
Tak trochu jiný pohled na hořčík
Hořčík je minerál, který zná téměř každý z nás. Když máte křeče, tak první co uslyšíte je "vezmi si hořčík". Jenže není hořčík jako hořčík.
Kdo občas čtete moje články, tak víte, že mě zajímá koncept čínské (východní) medicíny. Filozofie celostního přístupu je mi blízká, a co naplat, východní medicína si to dokázala zachovat. Hořčík a jeho účinky pravděpodobně ve starých čínských spisech nenajdeme, ale dle diferenciace TČM jej jistě popsat lze.
Článek si můžete i poslechnout
Znalosti ze střední školy
Kdo z vás si pamatuje periodickou soustavu prvků? Taková ta barevná tabulka na konci učebnice z chemie. Řídí se tzv. periodickým zákonem, který roku 1869 publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev, který seřadil prvky podle rostoucí hmotnosti jejich atomů. Na prvním místě je vodík jako nejlehčí prvek a na posledním Lawrencium jako prvek nejtěžší (ten byl objeven až mnohem později). Tabulka se v průběhu času upravovala, ale to pro nás teď není až tak důležité.
Důležité je, že obsahuje 94 prvků přirozeně se vyskytujících na Zemi. Mezi tyto prvky patří i magnesium.
Elementární hořčík se v přírodě nevyskytuje, je znám pouze ve sloučeninách. Minerály hořčíku jsou však velmi rozšířené, jedná se o osmý nejrozšířenější prvek. Celkem bylo mineralogicky popsáno přes 800 nerostů s obsahem hořčíku.
Člověk je neoddělitelnou součástí svého okolí, tedy i Země ("prach si a v prach se obrátíš").
V lidském těle patří magnesium mezi nejhojnější minerály, je asi na 4. místě co se týče množství, ale na 1. místě, co se týče důležitosti.
Hořčík se významnou mírou podílí na složení mořské vody.
Hořčík a diferenciace dle TČM
Často je mi kladena otázka, zda mi připadá vhodné užívání čínských bylin u českého člověka, že bychom měli užívat to, co roste u nás. Celkem s tím souzním, a pokud to jde, sáhnu po lokálním zdroji. Čínská medicína nám však nepřináší jen byliny a jejich směsi, přináší nám teorii, která se dívá na tělo a jeho funkce v souvislostech. Pochopení tohoto principu není jen pro Číňany, platí pro vše, co je na této planetě. Tímto způsobem pak můžeme přemýšlet nad čímkoliv, třeba i nad kopretinou či hořčíkem.
Někdy se mi podaří k empirickým znalostem přidat drobek antroposofického vcítění se, a funkce prvků či bylin mohu popsat podle toho, co se děje, když je jich v těle málo nebo moc, a co vlastně za vlastnosti s sebou nesou. Nad hořčíkem přemýšlím dost často.
Nedostatek hořčíku se v těle projevuje jako stoupání jangu jater, které je důsledkem prázdnoty jin ledvin. Magnesium a jeho sloučeniny mají spíše jinovou povahu.
Nicméně, nelze úplně říci, že deficit hořčíku je důsledkem stoupání jangu jater nebo jeho příčina.
To však není úplně důležité. Jeho doplňování je v tomto případě vždy na místě, aniž bychom řešili, zda je problém z plnosti či z prázdnoty. Suplementaci hořčíkem je potřeba brát jako určitou větev léčby, nikoliv zásah do kořene.
Abych to trochu převedla do naší řeči. Hořčík je rozhodně minerál, jehož deficitem trpíme. Často dostaneme doporučení užívat jej, když trpíme na migrény. Někomu zabere a někomu vůbec. V tom je kouzlo diferenciace dle čínské medicíny. Když víme, že má yinovou povahu a jeho nedostatek se projevuje jako stoupání jangu jater, nabízí se nasadit ho při bolestech hlavy, které mají příčinu ve stoupání jangu jater (popřípadě nedostatku yin jater a ledvin). To jsou tyto:
- Roztažitá a pulzující bolest ve spáncích zhoršující se stresem a emočním vypětím.
- Červený obličej.
- Vznětlivost a vztek.
- Bolest nebo tlaky v podžebří, PMS.
- Někdy je bolest slabá a někdy naopak velmi silná.
- Točení hlavy, rozmazané vidění.
- Nespavost.
Sáhnu-li do výčtu potíží, které jsou spojeny s nedostatkem hořčíku (ZDROJ: Co nám chybí, Jiří Janča, nakladatelství EMINENT, 1992), tak mi jeho jinovou povahu jen potvrdí.
- Nespavost, divoké sny a noční pocení = prázdnota jin ledvin.
- Bušení srdce = prázdnota jin ledvin a srdce.
- Náhlé závratě a ztráta rovnováhy = prázdnota jin jater.
- Kmitající body před očima - prázdnota jin jater.
- Mravenčení končetin a křeče = prázdnota jin a krve jater.
Strava bohatá na hořčík
Mandle, špenát, sójové boby (ale pozor musí být GMO free), avokádo, kešu, hnědá rýže, lněné semeno, koriandr, petržel.
Mezi stravu bohatou na hořčík, řadíme i doplňky stravy s obsahem magnesia. V praxi preferuji několik typů hořčíku. Takovým nejuniverzálnějším se mi zdá Magnesium Glycinát, což je chelátová forma hořčíku.
Výborné je i doplňování hořčíku přes kůži pomocí magnesium chlorid. To je povahy slané a mastné, je extrémně yin. Pomáhá především relaxaci úzkých svalů, čímž se zlepšuje i spánek. V kombinaci s akupunkturou je výbornou první pomocí při začínající migréně.
Občas sáhnu po laktátu a při psychických obtížích jednoznačně po treonátu. Všechny tyto sloučeniny jsou stále povahy yin, jen se trochu mění vlastnosti. Magnesium vázané na aminokyseliny (bisglycinát hořečnatý - magnesium glycinát) s sebou nese zemitější a hutnější povahu, k yin se přidává i trochu krev. Hořečnatá sůl kyseliny citrónové (magnesium citrát) je více chladivá a stahující dolů (proto je často projímavá).
Zajímá-li vás suplementace hořčíkem více dopodrobna, doporučuji připojit se ke skupině na facebooku Magnesium advocacy group.
Připojit se můžete i do naší facebookové skupiny PŘÍRODNÍ LÉKÁRNA, kde můžeme diskutovat nejen o hořčíku.
