Z bylinného herbáře – VILCACORA

Vilcacora se používá v tradiční medicíně už po tisíciletí a připisuje se jí mnoho pozitivních účinků na lidské zdraví. Ne nadarmo se jí přezdívá královna léčivých rostlin Amazonie – domorodci ji uctívají a koluje o ní spoustu legend. V Evropě se sice nepoužívá dlouho, ale rychle se stala jednou z nejoblíbenějších peruánských bylin.   

V tradiční peruánské medicíně se používá na širokou škálu obtíží – při potížích s trávením, cukrovce, únavě, artritidě, onemocnění dýchacích cest, virových infekcích, ale také k léčbě a prevenci nádorových onemocnění. 

Studie, vedené dle pravidel západní medicíny, potvrdily její efekt na zmírnění příznaků osteoporózy 1) nebo revmatoidní artritidy 2) .

V tradičních medicínách se vilcacora používá také k léčbě úzkostí, alergií, astma, cyst, dny i vysokého krevního tlaku. Proto se nedoporučuje osobám s nízkým tlakem. 

Vilcacora obsahuje řadu bioaktivních látek, včetně oxindol alkaloidů, tetracyklických alkaloidů a flavonoidů, které mají silné antioxidační účinky. Tyto látky mohou pomoci snížit zánětlivost, posílit imunitní systém, podporovat zdraví mozku a paměti.

Používají se všechny části rostliny – kůra, kořen i listy a větvičky. V peruánské medicíně je nejčastěji využívaná kůra, respektive její vnitřní část. Ta se naseká na kousky, případně rozdělí na vlákna, a nasuší. Ze sušiny se poté vaří odvar hnědočervené barvy s poměrně nevýraznou chutí. Vilcacoru ale můžete také sehnat v kapslích, tabletách nebo tinktuře. Uživání Vilcacory se nedoporučuje v těhotenství, protože může způsobovat stahy dělohy. Zároveň není vhodně ji užívat, pokud sesnažíte otěhotnět. Tradičně se totiž také používala jako bylinná antikoncepce.

1–2 polévkové lžíce sušené kůry dejte do 1 litru vody, uveďte do varu a vařte na mírném ohni 20–25 minut. Nechte zchladnout a sceďte. Dochutit můžete medem. Osvěžující nápoj popíjejte během dne. 

Ve farmakologie TČM unkárii najdeme pod léčivy, které tzv. vyrovnávají játra a tiší vítr.

 

Její názve GOU TENG (kou-tcheng). Vychází z GOU - hák. Rostlina má totiž výrazně hákovité ohnuté stonky. TENG má význam stonek. GOU TENG tedy znamená "hákovitý stonek". 3)

Vždy je nutné si uvědomit, že způsob používání bylin vychází z bylinné tradice daného místa. I tak k tomu musíme přistupovat my s naším kulturním a vývojovým kontextem. Byliny mají stejnou čeleď, ale mají rozličné místo růstu. Nicméně v účincích se zas tolik neliší.

 

Když u byliny dle TČM řekneme, že tiší vítr a zastavuje křeče, mluvíme o něčem jako "protivirové účinky" (teda mimo jiné). V TČM se považuje velmi vhodný pro děti  neboť odpovídá jejich křehkému jin-jangu. Používala se např. při epidemických horečnatých onemocněních  s poruchami vědomí a křečemi. 4)

 

Účinek pročišťuje horkost a vyrovnává játra je zase to, že něco "stahuje dolů", například vysoký krevní tlak nebo bolesti hlavy. Nicméně tyto potíže musí odpovídat syndromu dle TČM. Tedy bolesti hlavy ze stoupajícího větru jater. Tyto bolesti hlavy jsou často jednostranné, často se táhnou k očím a jsou provázeny podrážděností a pocitem horkosti v obličeji.

 

V čínské medicíně nenajdeme popisy diagnóz - jakože je bylina vhodná na to či ono. Vždy je nutné znát syndromový model.